3. setkání safeguardů pořádané Národní sportovní agenturou

Dne 20. října 2025 jsem se jako zástupkyně Českého svazu Taekwon‑do ITF a členka antidopingového týmu zúčastnila třetího setkání svazových safeguardů, které zorganizovala Národní sportovní agentura. Akce se konala v Praze a navázala na předchozí semináře věnované rozvoji a sjednocování postupů v oblasti ochrany a bezpečného prostředí ve sportu.

Úvodního slova se ujal předseda NSA Ondřej Šebek, který představil vizi sportu 2030. Popsal hlavní směry, jimiž se český sport ubírá – mimo jiné probíhající debaty o zřízení postu ministra sportu, vymezení pojmu „reprezentant ČR“ a také nové formy duální podpory sportovců. Ta má zahrnovat finanční podporu pro vysokoškolské studenty ze seniorských reprezentací, pomoc pro bývalé olympioniky a paralympioniky po skončení kariéry i podporu pro matky, které se po mateřské dovolené chtějí vrátit k vrcholovému sportu.

Velký zájem vzbudila přednáška Dany Štěrbové, která otevřela téma „Dotyky a jejich hranice ve sportu“. Její vystoupení bylo velmi prakticky pojaté – hned v úvodu náhodně pohladila jednoho z účastníků po hlavě a vyzvala ostatní, aby sledovali jeho reakci a přemýšleli, jak by v podobné situaci reagovali oni sami. Na této drobné, ale silné ukázce demonstrovala, jak rozdílně může být dotyk vnímán a jak důležité je o podobných situacích otevřeně komunikovat. Zdůraznila, že komunikace mezi trenéry a svěřenci nesmí být tabu a že právě jasně nastavené hranice představují základ bezpečného prostředí.

Z odborných příspěvků zaujal také Jan Exner, který se věnoval otázce „Co následuje, když má sportovec pozitivní výsledek antidopingového testu?“. Upozornil, že u 90 % případů jde o neúmyslné porušení pravidel, přičemž klíčovou roli zde hraje právě prevence a edukace sportovců.

Během setkání byly rovněž představeny nové webové stránky o safeguardingu, které se v současnosti připravují. Nabídnou přehled certifikovaných kurzů, důležitých dokumentů, kodexů i praktických návodů, a budou sloužit jako centrální informační místo pro všechny sportovní svazy.

Inspirativní závěr setkání obstaraly příklady dobré praxe z basketbalu, fotbalu a rugby, které ukázaly, jak mohou jednotlivé svazy účinně pracovat s principy safeguardingu v každodenní činnosti.

Z celé akce bylo patrné, že myšlenka bezpečného, respektujícího a férového prostředí pro všechny sportovce již není pouze vizí, ale postupně se stává realitou českého sportu. Sdílení zkušeností, odborná diskuse i ochota svazů spolupracovat dávají naději, že ochrana sportovců a vytváření zdravého sportovního prostředí bude i nadále pevnou součástí sportovní kultury v České republice.